I letos se na Vás těšíme, pokud proběhnou, na přehlídkách středních škol.

Kompletní seznam Festivalů středních škol, kterých se letos zúčastníme:

  • 1.10. – Jindřichův Hradec
  • 13.10. – Chrudim
  • 27.10. – Havlíčkův Brod
  • 3.11. – Pelhřimov
  • 12.11. – Žďár nad Sázavou
  • 13.11. – Jihlava
  • 20.11. – Pardubice
  • 3.12. – Třeboň
  • 9.12. – Tábor

 

 

 

 

 

Praxe 4. ročníku očima žáků

KURZ PŘEŽITÍ NA HÁJENCE očima 4.A

Kurz odstartoval hned z rána. Sešli jsme se společně se 4.B na vlakovém nádraží v Jihlavě, odkud jsme dojeli do Bítovčic a pak už pokračovali pěšky až na Hájenku u Brtnice. Po asi 10 km jsme došli na místo a konečně si mohli odložit těžké batohy. Tam už si nás do režie vzali učitelé a instruktoři (bývalí studenti), přivítali nás, řekli nám pár informací o tom, co se bude dít, a pak už nám jen zbývalo se ubytovat v chatkách.
První den čekala naši třídu noční služba, 4 z nás zůstali na centrále a zbytek jsme se po hodině a půl střídali na stráži a komunikovali spolu přes vysílačky. Naštěstí nikdo nezaregistroval žádné vážné nebezpečí, když nepočítám, že nám pořád padaly šišky na hlavu.
Druhý den si pro nás program připravili vojáci z Jindřichova Hradce. Ukázali něco málo z výbavy, detailně okomentovali, co přesně dělají, povyprávěli jejich zkušenosti a nakonec se zasmáli tomu, jak je pro nás těžké zvednout se ze země s vestou a batohem, který je 3x větší než my samotní.
Středu jsme měli trochu odpočinkovou, protože si na nás udělali celé dopoledne čas pyrotechnici z Olomouce. Někteří z nás si vyzkoušeli pyrotechnický oblek, jak moc omezuje v pohybu a jak se v tom dýchá (špatně, hodně špatně), a nahlédli jsme pomocí rentgenu do vnitřku po „domácku“ vyrobené bomby. Největší úspěch měl robot, kterého jsme si mohli zkusit ovládat. Odpoledne se nám naopak věnovali naši učitelé a instruktoři. Přichystali několik stanovišť s úkoly, které převážně měli otestovat, jak spolupracujeme v týmu.

A protože jsme přes den odpočívali, čekali jsme, že večer příjde nějaké překvapení. A měli jsme pravdu. Kolem 4 hodiny ráno byla vyhlášena delta a byli jsme nuceni zbytek noci strávit na louce.

Ve čtvrtek dopoledne jsme měli přednášku v rámci integrovaného záchranného systému a dokonce jsme měli možnost poprvé (nebo naposledy?) vystříknout z hasičáku. Po zbytek dne jsme už jen balili všechny věci, pouklízeli celý areál a ve zbytku času sbírali síly na večerní cestu.
Hodili jsme na záda spacáky, karimatky a hlavně řízky a vydali se ve družstvech, po 15 minutových intervalech, na cestu zpátky do Jihlavy. Po necelých 20 km jsme si, naprosto vyčerpaní a s bolavýma nohama ustlali v lese kousek od Trivisu.
Posledním našim úkolem bylo v pátek ráno vstát a dojít zbývajících pár kilometrů ke škole. A protože jsme šikovní, všichni jsme v pořádku došli a před školou ukončili celý kurz.
Za celou třídu děkuji za takovou zkušenost. Všem učitelům, instruktorům a také vojákům z Jindřichova Hradce a Olomouce, kteří se za námi stavili a věnovali nám svůj čas.
Anežka Křepelová 4.A

 

Hájenka 9.9. – 13.9.2019 očima 4.B

Začalo to v devět ráno, kdy jsme měli sraz na jihlavském hlavním nádraží. Kurz se týkal tříd 4.A a 4.B v doprovodu vyučujících a praktikantů z minulých ročníků. Vlakem jsme odcestovali nedaleko za Jihlavu. Už ve vlaku panovala čilá atmosféra a všichni byli plní očekávání z nadcházejícího kurzu.
Po vystoupení z vlaku nás čekal desetikilometrový pochod směr Hájenka. Počasí nám příliš nepřálo a lehce nám znepříjemňovalo cestu. Ovšem nikdo si nedovolil stěžovat nebo se vztekat, a tak se naše třídy vydaly vstříc cíli naší cesty. V nohách jsme hned první den nachodili deset kilometrů. Po příchodu do naší cílové destinace byli jmenováni velitelé čet Leon Felkr a Andrej Fikar. Jejich povinností byla zodpovědnost za zbylé spolužáky, rozdělování úkolů a udržování všeobecného pořádku a disciplíny. Ubytováni jsme byli na chatkách po čtyřech lidech. První den se nesl v duchu ubytování a seznámení se s programem a účelem výcviku. Třídy si rozdělily dva základní úkoly. Noční stráž a obstarání jídla. První den měla třída 4.A na starost stráž a třída 4.B měla na starosti jídlo. Noc proběhla vcelku klidně až na vyhlášení poplachu, kdy jsme museli opustit teplo spacáku.
Druhý den jsme měli výcvik a ukázku od AČR a dopravní policie. Obě přednášky byli velmi zajímavé ovšem s vojáky to bylo pro naše třídy o poznání živější. Žáci si mohli vyzkoušet a prohlédnout výbavu i výstroj, kterou standardně používají naši vojáci. Dále jsme měli ukázku bojové situace a koordinace jednotky, kterou jsme si také mohli zkusit. Z dopravní policie nám bylo ukázáno, jak jednají na místě nehody, co se jak zapisuje a měří. Večer si třídy službu prohodily.
Třetí den byla v programu nachystaná ukázka ženistů z Olomouce, kteří s sebou přivezli vybavení, které běžně používají. Žáci si mohli vyzkoušet například pyrotechnického robota, oblek anebo také detektor kovu. Měli jsme také jedinečnou možnost se zeptat na zážitky z praxe vojenského života. Večer byl vyhlášen poplach a žáci se museli uprostřed noci připravit na reakci proti možné hrozbě a přesun na místo evakuace s následným přespáním pod noční oblohou.
Čtvrtý den byl přípravným dnem na noční pochod směr Jihlava. Ovšem ne že bychom se jen váleli. Byli pro nás připravené úkolové stanoviště na čas. Poté následoval celkový úklid objektu a příprava na odchod. První družstva odcházela v 18:00. Čekala nás cesta rozmanitým terénem, navigace podle mapy během noci a překonávání přírodních i vlastních fyzických překážek. Cíl se nacházel nedaleko naší školy v lese, kde jsme přespali až do rána.
Pátý den ráno byli všichni žáci unavení, zrovna dvakrát nevoněli, ale všichni to zvládli. Nikdo se neztratil a na všech byl vidět pocit vítězství a radosti. Konečně jsme si mohli sundat boty, užít si teplou sprchu a pořádně se prospat!

Já osobně bych si výcvik s chutí zopakoval a věřím, že bych nebyl sám. Užil jsem si kolektivní spolupráci žáků a program pro nás připravený. Děkujeme všem učitelům a instruktorům. Snad se s některými z nás příští rok uvidíte!
Leon Felkr 4.B

Adaptační kurz z pohledu 1. ročníků

1.A

3.9. jsme se společně s 1.B a 1.C vydali na adaptační kurz. Sraz byl v 10:00 na hlavním vlakovém nádraží v Jihlavě. Když jsme byli všichni, přemístili jsme se na vlakové nástupiště, kam za nedlouho přijel vlak, který nás odvezl do Telče. V Telči jsme přestoupili do autobusů, který na nás čekaly, a jeli jsme směr Slavonice. Ve Slavonicích jsme se opět shromáždili a vydali se na 10km cestu pěšky (nic příjemného pro naše nohy). Šli jsme cca 2h i s přestávkami a v půlce jsme si zahráli seznamovací hru a dostali visačky s číslem a naším jménem. Když jsme dorazili do cyklokempu, kde jsme měli strávit celé 3 dny, byli jsme rozděleni do pokojů po 4 a 6. Pak jsme hráli nějaké společenské hry, abychom se lépe poznali. Ve 21:00 jsme měli mít večerku, ale samozřejmě kdo dneska večerku dodržuje? My to teda nebyli, a tak si pro nás kluci a holky ze čtvrtého ročníku připravili menší překvapení. Cca ve 2:30 nás probudili svým hlasitým křikem, že do určité chvilky budeme venku seřazeni do dvou řad i se spacáky (museli jsme dělat hlavně kliky, co se týče těch visaček, tak kdo ji neměl, musel dělat dalších 10 kliků, což platilo po celou dobu kurzu).

Potom nás nechali normálně spát, ale v 7:00 jsme museli být opět venku seřazeni a čekat na rozcvičku, která začínala během. Pak jsme se dozvěděli program dne: lanová dráha, týmové hry v tělocvičně a poté večerní běhání. Po večerce nás čtvrťáci opět probudili, ale tentokrát jsme nedělali žádný kliky, ale byli jsme uvítáni na Trivis. Ráno se hráli poslední společenskou hru, tentokrát i s třídními učiteli, což byla sranda a řekla bych, že to všechny bavilo. Po obědě jsme byli pomalu rozváženi do Slavonic, kde jsme čekali na autobusy, který nás odvezly do Telče na vlak, a vlak z Telče nás odvezl do Kostelce, kde jsme přestupovali na vlak, který jel přímo na Jihlavu. Děkujeme za krásný zážitek jak klukům a holkám ze čtvrtého ročníku, tak učitelům.

1.B

O kurzu jsme všichni přemýšleli už dlouho, ovšem to, že na něj jedeme, si většina z nás uvědomila až v pondělí, kdy jsme o tom mluvili se svými učiteli.
     Na nástupišti, kde jsme se to ráno sešli, byl cítit strach z neznámého, trocha napětí, ale i natěšení, které naštěstí převládalo. Po cestě vlakem a autobusem jsme se vydali pěšky 10km všemi možnými cestami až do cíle. Cesta byla občas náročná, ale po pár kilometrech a přestávce na jídlo jsme zjistili, že to v pohodě zvládneme. I tak jsme ale byli rádi, když jsme tam došli,mohli si vzít svá zavazadla a jít se ubytovat.
     A pak to všechno začalo. Dny plné zábavy, ale pro naše neštěstí i tvrdé dřiny, během nichž museli někteří z nás občas překonávat i sami sebe. Nikdo z nás určitě nezapomene na lanovou dráhu, neustálé běhání, noční poplach, který se spustil o půl 1 ráno, a další věci, které jsme museli zvládnout.
     Aktivity byly sice trochu náročné, ale s podporou týmu a učitelů jsme všechny úspěšně zvládli. Chtěli bychom proto poděkovat všem učitelům i čtvrťákům, kteří tam s námi byli. A hlavně děkujeme našim spolužákům, díky kterým to byl fakt zážitek.

1.C

Od 3. do 5.9. 2019 jsme se společně s 1.A a 1.B zúčastnili adaptačního kurzu pro 1. ročníky.

V úterý 3.9. jsme se vlakem přesunuli do Slavonic, následně pěšky do cyklocampu u Landštejna, kde celý kurz probíhal. První i druhý den pro nás byl velmi fyzicky náročný. Týmové hry, které jsme hráli, abychom se navzájem poznali, byly zaměřeny především na běh a testovaly naši fyzickou kondici. Žáci 4. ročníků, kteří pomáhali organizovat celý kurz, zajišťovali, že jsme se cítili jako na vojně. První noc nás dokonce o půlnoci vzbudili a se sbalenými spacáky jsme museli vyběhnout ven a vyrovnat se do dvojstupu. Poslední den jsme soutěžili v třídních kolektivech. Do těchto aktivit se zapojili i naši třídní učitelé. Disciplíny jako například jízda v pneumatice, hašení svíčky na hlavě třídního učitele či živý most nám uvíznou v paměti navždy. Poslední den pro nás byl nejzábavnější a myslím, že na něj budeme vzpomínat nejraději.

Na adaptační kurz budeme všichni rádi vzpomínat i přes myší návštěvy na pokojích a naprostou fyzickou vyčerpanost.

 

VELKÝ OKRUH WALESEM 16.3.-22.3.2020

 

Continue reading

Praxe 4. ročníků – 9.-13.9.2019

Rozvrhy pro školní rok 2019/2020

Přinášíme rozvrhy platné od 2.9.2019.

Maturity 2019 – podzim

Praktické MZ se uskuteční ve středu 28.8.2019. 8:00 – 12:00 – písemná práce; 12:30 – 13:30 – sebeobrana / kriminalistika

Písemné MZ se konají na Střední škole stavební v Jihlavě. Zde přinášíme rozpis jednotlivých částí:

 

 

 

 

 

 

 

 

Zároveň přinášíme rozpis ústních maturitních zkoušek, které budou probíhat ve čtvrtek 5.9. a v pátek 6.9. v budově naší školy.

Ceny učebnic

1. ročník – možnost vyzvednout od 21.8.2019 (odborné knihy obdrží žáci zdarma v 1. den studia)

  • AJ / NJ – 1955,-Kč včetně časopisu GATE
  • AJ / RJ – 1985,- Kč včetně časopisu GATE

2. ročník – možnost vyzvednout od 21.8.2019

  • AJ / NJ – 1225,- Kč
  • AJ / RJ – 1625,- Kč

3. ročník – prodej učebnic od 28.8.

  • AJ / NJ – 1180,- Kč včetně časopisu Bridge
  • AJ / RJ – 1580,- Kč včetně časopisu Bridge

4. ročník – prodej učebnic od 28.8.

  • 610,- Kč – včetně časopisu Bridge

Aktualizované 1. ročníky 2019/2020

Vodácký kurz – 3.B

Jednoho krásného dne, po večeru stráveném balením všeho nezbytného a přebytečného do batohů, jsme se ocitli na jihlavském nádraží. Vyhlídky na následující kurz nebyly vůbec  pro většinu z nás pozitivní, jelikož nás čekalo nádherné deštivé počasí v doprovodu otužujících teplot. Ovšem melancholickou náladu se našemu panu učiteli Šimáčkovi podařilo rozmetat s jeho už tradičními slovy: „Na vodě neexistuje špatné počasí, jen špatná nálada.“ Nezabralo to sice na nás všechny, ale značná část se těmito slovy minimálně probrala z brzkého vstávání.

Jeli jsme ranním spojem směr České Budějovice a již ve vlaku se v našem kupé roztrhla polemika, jestli se dá budějovické pivo považovat skutečně za pivo. Ovšem to je již vedlejší a na výsledku jsme se jednohlasně shodli. Během naší cesty se hrály karty, dojídaly řízky a jiné gurmánské skvosty, vyprávěly historky a také se sázelo, kdo bude onen první šťastlivec, co se s lodí vykoupe.

V Českých Budějovicích jsme měli krátkou pauzu na toaletu a následně jsme nastoupili do autobusu, který nás odvezl do kempu. Nálada už byla značně odlehčená a všem se ulevilo hned po příjezdu do kempu. Dostali jsme hodinu na rozložení stanů, vybalení věcí a převléknutí. Poté jsme byli seznámeni s našimi „koráby“ a po důkladné instruktáži jsme se mohli vydat vstříc značně živé řece.

Cestu jsme všichni až do dalšího kempu přežili, na což dnes koukám s úsměvem, jelikož mnoho z nás bylo na vodě prvně, včetně mne. Hned první den jsme si zkusili sjezd jezů a vytahování nohou z hustého bahna. Co bahno vezme, již nevydá, tudíž tam někteří z nás nechali boty, hodinky a někteří také nervy.

Počasí nám již od první dne nepřálo. Silný déšť, vítr a ledová voda hrála proti nám, ovšem ani tímto se 3.B nenechala zastavit a s naším proslulým optimismem jsme pokračovali dál. Všichni jsme první den zvládli a těšili se na teplo ohně. Večer jsme rozdělali oheň a s nadějí na vysušení aspoň nejnutnějších věcí jsme okolo něj usedli. Oheň plápolal a ani celý spadlý strom, který jsme dotáhli z blízkého lesa, nám kvůli neustálému dešti nepomohl.

Druhý den nás čekala divoká řeka. Počasí bylo stále stejné v bledě modrém. Již při prvním sjezdu řeky aspoň naši posádku přešla všechna starost o počasí. Musím říct, že to je hodně unikátní zážitek, který bych zde nedokázal popsat ve své plné kráse. Tohle si zkrátka každý musí zažít.

Večer probíhal „skautsky“ spořádaně, ovšem naštěstí přestalo pršet, tudíž se dalo vysušit některé oblečení.  Další den nás bohužel čekal již poslední den vody, a i přes nepřízeň počasí se nám nechtělo jet domů. Myslím si, že právě toto počasí nás některé dokázalo dost utužit a donutit spolupracovat i přes některé neshody.

Vidět Krumlov z paluby lodě je nepopsatelně krásný zážitek a vidět ho z této perspektivy naposled nás některé dělal smutnými. Během kurzu nám dozorovali pan učitel Šimáček, paní učitelka Neprašová a na pomoc jim přišla naše úžasná třídní učitelka Karlíková s panem učitelem Tulisem. Právě díky nim a jejich znalostí všemožných písní drželi naší dobrou náladu nad hladinou a hlavní dík patří jim, že to s naší pověstnou třídou zvládli.

Byl to nezapomenutelný zážitek, který bych si s radostí zopakoval.

Leon Felkr 3.B

Fotogalerii naleznete ZDE